Druhá půlka února a března ve znamení rapidní změny mého dosavadního životního stylu...
Koně jsou již pro mne tabu, takže jsem se snažila převážně se s tímto faktem nějak vnitřně vyrovnat, a proto jsem se zaměřila hlavně na školu a rodinu. Ne všechny zkoušky se mi podařilo zvládnout na první pokus + některé jsem si kvůli osobním a rodiinným problémům musela odsunout. Takže priorita číslo jedna bylo: uzavřít zimní semestr a dodělat všechny zkoušky. Což se mi snad víceméně povedlo :-)
Březen tedy pro mne vůbec nebyl jednoduchý měsíc, ale život je holt boj, a tak bojuju. Zde by teda bylo asi na místě poděkovat všem lidem, kteří se mi pokusili v tomto nelehkém období pomoci, podpořili mě, podali mi pomocnou ruku a zvedli mi náladu. A opět jsem si ověřila, že v nouzi potkáš skutečného přítele. Takže velice moc a moc děkuji všem lidičkám a přátelům. Raději nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomněla. Vážně moc a moc děkuji a velice si toho vážím. Mám vás ráda lidi :-)
No a abych nějak vyplnila svůj volný čas, vzaly jsme s Péťou útokem kina a sjížděli jeden filmový trhák za druhým :D Takže taková malá rekapitulace, co všechno jsem už viděla :-)
již v prosinci Avatar - režie: James Cameron
Imaginárium Dr. Parnass - poslední film Heatha Ledgera
Sherlock Holmese - hudba: Hans Zimmer
Alice in Winderland - 3D, režie: Tim Burton
Remember me - Robert Pattinson
Jinak když už jsem tady u těch filmů, tak nesmím zapomenou taky na jeden seriál.
Vampire's Diaries - moje nová upíří droga
Takže tady ještě stojí za zmínku nějaká konkrétní data:
3.3. oslavila Wendulka krásné 9. narozeniny - přeju a přeji vše nej, nej, nej a hodně sportovních úspěchů...však ona jim to letos Wendy konečně ukáže a natře na drezurních obdelnících
20.3. jsem viděla po měsíci a 5 dnech všechny koně kromě Lima...zatím nebudu více rozepisovat, dost emocionální zážitek...
23.3. oslavila Amálka 13. narozeniny - také přeju vše nej, nej, nej a Amálečce hlavně pevné zdravíčko
28.3. jsem jela s Lenkou navštívit (téměř po roce) Galvánka do jeho nové stáje na Žernovce. Evidentně mu to tam moc svědší, celé dna tráví ve výběhu s koňmi, chodí s Lenkou a Pavlou na vyjížďky. Dokonce jsem si na něj i sedla a moc pěkně zacválala přes pole :-)
pár fotek zde: http://carrie.rajce.idnes.cz/Navsteva_za_Galvankem/
No a aby toho nebylo málo, tak na konci března mě zasáhla třetí rána v podobě nehody mého dědy. Takže jestli se mi únor znám dosttečně krutý, tak březen bych nejraději vymazala uplně z kalendáře. Ale život jde a dál. Proto doufám, že už jsem si svou dávku smůly a neštěstí už vybrala a že do třetice už toho bylo dost a čekají mě teď už jen lepší a lepší časy.