duben

Takže co říci k dubnu? Že by se mi konečně začalo blýskat na lepší časy?

Za prvé škola: ještě v přeznu se mi povedlo dodělat zkoušku z Genetiky, v dubnu pak už z letního semestru Biochemii a bohužel Biologie buňka nevyšla ani na podruhé.

Za druhé: naskytla se mi úžasná brigáda, takže jsem se zapojila do pracovního procesu :-)

No a za třetí a asi nejdůležitější událost: naskytla se mi úžasná možnost ježdění :-) Velký podíl na tom má Evička, která se o mně zmínila svému kamarádovi. A za to jsem ji hrozně moc vděčná a moc, moc děkuji. A tak jsem se 2.4. jela poprvé podívat na kluky a do stáje. Takže od dubna jezdím v Novém Vestci koně svého kamaráda Přemka. Dva valáčky ČT Safíra a Larga. A jsem za to hrozně moc ráda, protože kluci jsou skvělí a moc šikovní a hlavně tam jsou hrozně fajn a přátelští lidičky, kteří mě hned vzali mezi sebe. Tudíž bych zde měla ještě poděkovat Přemkovi, že mi umožnil jezdit na svých koních a vložil do mne důvěru a v neposlední řadě se mnou jedná velice čestně. Opravdu si toho moc a moc vážím a děkuji. A samozřejmě musím poděkovat i ostatním lidem ve stáji, že mě vzali mezi sebe a přijali mě velice přátelsky a otevřeně.

No a 7.4. jsem definitevně uzavřela kapitolu JK Branaldi. S Péťou jsme si došli pro zbytek věcí a definitevně se rozloučily. Nebylo to vůbec snadné, nezvládla jsem to uplně tak, jak jsem si představovala a rozloučit s Justine jsem se nedokázala. Ale už to aspoň tolik nebolí a můžu vzpomínat na hezké společné chvíle s ní i s ostatními koňmi a lidmi ve stáji. Již to nemá cenu dále řešit. Nicméně pro mne to byly velice důležité tři roky života, co mi hrozně moc daly po všech stránkách - psychická, fyzická, emociační. Jednoduše a krátce děkuji všem lidem i koním za vše. Každá zkušenost je zkušenost. Dobrá i zlá. A já za všechny moc děkuji. Splnila jsem si svůj dětský sen a začala jezdit na koních. Našla jsem smysl svého života, poznala spoustu lidí a přátel. Život jde dál. A další kapitola se jmenuje Nový Vestec :-)

Takže ve Vestci jsem začala naplno jezdit kluky. Přes zimu toho moc oba nedělali, takže postupně a pomalu musí zase nabrat fyzičku, uvolnit se a začít zase trénovat. A jak už jsem psala i do stáje jsem zapadla, takže byly už i páteční grilovačky, služba, volejbal a akce na zámku s dragounama :-)

No a ještě jedno velké plus má tato stáj :-) Jana s Míšou se zajímají i o horsemanship, takže mám dokonce i možnost se začít konečně pořádně i učit :D

Nějaké foto zde: koně na pastvě http://carrie.rajce.idnes.cz/Kone_Novy_Vestec_-_pastva_18.4.2010/

Míša, Pepa a horsemanship http://carrie.rajce.idnes.cz/Misa_a_Pepa_horsemanship/