Reportáž jednoho z českých hráčů - Jirky Blažka
Odjely jsme z Prahy v 7 ráno, protože jsem omylem zarezervovala hotel až od 13.8., ale i tak jsme díky dálnici až do Norimberka byly už v 10,30 v klubu. Jenda Kundrák si odehrál svůj první zápas (prohra 0-2 po framech 21-67 a 16-72). V klubu jsme se sešly i s Jirkou Blažkem a jeho přítelkyní Miladou. Ani ten ale ve svém prvním zápase neuspěl a prohrál také 0-2 po framech 6-52 a 37-74. Jediný vítězný zápas si nakonec připsal Lukáš Křenek, ale ani ten mu nepomohl k postupu ze skupiny.
Díky letošní novince – nasazení top hráčů už do základních skupin – měli všichni hráči šanci si zahrát s nějakým profesionálem, soupeře našich vidíte v tabulce. Přejížděli jsme zdatně z klubu do haly a zpět, při jedné pauze jsme si dali pizzu a v hale jsme měly s Katkou kliku, zrovna když jsme dorazily, tak VIP místností běžel Thomas, takže jsem ho chytla pod krkem, dovláčela ke vchodu a on oznámil, ať nám připnou žluté pásky VIP hostů a zase letěl dál.
Večer se konala kvalifikace na World Speed Team Cup, naši bohužel nastupovali hned v první dvojici, ale s pravidly se seznámili dost rychle, jak by taky ne s tak skvělým rozhodčím, jako je Verhaas a tak se podařilo Lukáši Křenkovi porazit hned v prvním kole hráče z týmu Fürth – Thomase Cesala (ano – organizátora turnaje, ale klid, prý i tak můžeme dorazit i příští rok :-D), byly to opravdu nervy, ale o pár setin vteřiny se mu podařilo potopit poslední kouli rychleji. Byla to disciplína s 10ti červenými a černou – potápí se nejdříve všech 10 červených a na závěr černá a právě ta spadla o pár setin vteřiny dříve Lukášovi. Ve druhé disciplíně – potápění náhodně rozestavěných barevných ve správném pořadí – žlutá na černém bodě - soupeřil Jirka s Chrisem McBreenem, bohužel podle očekávání prohrál a tak nastoupil Jenda a měl potápět na střídačku se soupeřem červené, které byly postavené v řadě kolem modrého bodu, bílá byla v déčku. Bohužel nepotopil ani jednu, i přes masáž ramen od Verhaase, odloženou vestičku a potlesk diváků, kdežto soupeři se podařilo vpravit do kapsy jednu červenou a tím poslal tým Fürth do dalšího kola. V dalších kolech kvalifikace se utkaly týmy jako Šampioni PHC (Pinches, Holt, King), Zbytek světa (Drago, McLeod, Greene), Hunterovi kamarádi (Michie, Naeem, Kuldesh), Rozhodčí (Gross, Haug, Strehle), Outsideři (Bingham, ford, Davis), Turnajoví ředitelé (Kesseler, Heeger, Jung) a týmy z různých zemí (Belgie, Polsko, Maďarsko, Holandsko, Anglie 2 – Cope, Hawkins, Walden). Postoupili nejlepší 2 týmy – Outsideři a Hunterovi kamarádi, kteří se utkali v sobotu v hlavní části této akce. Rozhodčí se střídali po dvou zápasech a krom toho, že Verhaas jako by náhodou vždycky byl u stolu, kde soutěžilo Holandsko, jeden z rozhodčích byl ve skotském kiltu, tak jeden nastoupil v tradičním arabském oděvu i se správnou pokrývkou hlavy – krásná směsice. Jen je velká škoda, že komentátor mluví jen německy. O pauze jsme požádali Michieho o podpis a fotku a on si Jendu zapamatoval z jeho představení a tak se ho zeptal, co to tam prováděl. Nejdřív jsme to zamlouvali jako smůla a diváci a tak, ale pak jsem zkusila vystřelit do jejich řad a poukázal na to, že na tom byl stejně jako Holt, který taky nedal ani jednu kouli (v dalším rozstřelu už jednu potopil a svůj tým posunul dál) – „no ball“ – ovšem to byla pro Michieho nahrávka na smeč, protože okamžitě vypálil, zda jsem si jistá a posunkem směrem k Jendovi naznačil, že to zkontroluje. Myslím, že Jenda se dlouho nebude moct podívat na Jimmyho zápas, aniž by tenhle fórek vzpomněl :-D. My s Katkou jsme bohužel odešly před koncem, protože přece jen byla únava a tak jsme přišly o oslavu Perryho narozenin, Z doslechu víme, že dostal dort, který ale zůstal zapomenut, protože se objevila striptérka a předvedla Perrymu své číslo s politím voskem na závěr. Údajně nevypadal úplně nadšeně, ale třeba se jen děsně snažil, aby se po ní před tím publikem nevrhnul, kdo ví :-D
V pátek se dohrávaly skupiny a tak jsme znova pendlovali z klubu do haly a zpět. Jenda měl velkou šanci na zisk framu, když jeho soupeř potřeboval 2 snookery, ale bohužel si uvědomil, že může vyhrát a tak mu ty snookery věnoval a vytoužený první český frame nepřišel. Odpoledne konečně přišlo celé vítězství Lukáše Křenka, což jsem už zmiňovala. Swail měl šanci zahrát 147, ale ztroskotal asi na 120ti bodech. Padaly i další stovky a mezitím se hráči fotili a podepisovali a fotili a podepisovali a tak pořád dokola. Večer byla PlayersParty, na které letos nemohl trickshoty předvádět Steve Davis a tak ho zastoupili Jimmy Michie a Dominic Dale, který si neodpustil ani zpěv. Sice jim to moc nešlo, ale legrace bylo dost. V tombole vyhrála frame s Murphym paní Christine a zezačátku to vypadalo, že bude odehráno za 5 minut a jdeme tancovat, jenže pak si asi Shaun uvědomil, že si má zahrát i ona a bohužel nepoznali, kdy už končí legrace a začíná nekonečná nuda, když asi 15 minut honili po stole růžovou, tak se diváci začali vytrácet a nakonec ji komentátor hodil do kapsy rukou a akci ukončil. Na Party začali s živou kapelou, která mě vyhnala na hotel, ale ostatní vydrželi, dokud tu zpěvačku nezastřelili a pak dováděli až do rána, Katka přišla asi ve 4 a celé sobotní dopoledne prospala. Bohužel někteří hráči dospávat nemohli a tak se příliš nedařilo Higginsovi a třeba takový Dave Harold tak dlouho diskutoval s rozhodčím o nějaké situaci na stole a měl u toho tak skleněný výraz, až ho nakonec Jürgen Kesseler přesvědčil, že bude lepší, když zápas ukončí. Higgins sice ještě skupinou prošel, ale přes Pinchese už ne a tak se opět s tímhle turnajem rozloučil velmi brzy. Ale narozdíl od minulého roku, zůstal až do neděle. Ostatní favorité ale přes své úvodní zápasy prošli a odpoledne už se objevovaly dvojice složené z profesionálů. Konečně jsem začala sbírat podpisy i na svoje tričko (viz galerie – na konci), program jsem už měla prakticky podepsaný, jen mi dopsala fixa a tak je pár podpisů hodně slabých.
Večer se hrálo finále World Speed Cupu, tentokrát s 5ti disciplínami. První tři byly stejné jako v kvalifikaci (10 červených a černá – co nejrychleji, barevné na různých bodech potápěné ve správném pořadí a červené v řadě kolem modrého bodu), ale protože se hrálo na best of 3, tak musely být přidány ještě další 2 – formát 6ti červených za 1 minutu – nahrát co nejvíce bodů a co nejrychleji potopit 5 černých z jejího bodu. Finále dokonce muselo rozhodnout až přenastavování červené, která se potápěla do žluté a zelené kapsy, nakonec byl úspěšnější Day, který získal vítězství pro Wales, když porazil v téhle disciplíně Jimmy Whitea.
V neděli se dohrával pavouk a protože byl celý turnaj nějak rychlejší, tak byly odpoledne docela prostoje, odpoledne byla opět odsunuta stěna a semifinále i finále už byly otevřené pro všechny. V semifinále vyhrál Murphy proti McLeodovi 3-2 na černé a White porazil Swaila 3-1, ve finále ale Murphy Whitea sfouknul 4-0 a kolem 10 večer jsem už šla na hotel. Rozloučila jsem se a poděkovala Thomasovi a šla jsem do peří. V pondělí jsme pobalily, hodily tašky do auta a jely metrem na výlet do Norimberku, prošly jsme si krásné centrum, nafotily a frčely zpět do Fürthu, kde jsme ještě jednou zaběhly do hotelu na toaletu a pak už hurá domů, za necelé 3 hodiny jsme byly doma, trochu utahané, ale spokojené a snad si to za rok rozdáme již popáté 
www.global-snooker.com
180 hráčů se sjelo do Stadhalle, Fürth, Německo, aby soutěžili na Paul Hunter Classic v poli, kterému vévodil mistr světa John Higgins.
Spolu s Johnem Higginsem je tu dalších 34 profesionálů hlavní tour a dalších mnoho hráčů z celého světa a skvělí amatéři z celé Evropy.
Hlavní náplní Paul Hunter Classic je soutěž, kde v prvních dvou dnech hráči soutěží v 45ti skupinách.
Budou rozřazeni do pavouka 90ti hráčů, ze kterého už budou vypadávat a který se bude hrát od pátku do neděle.
Tato akce je dokonalým Festivalem Snookeru, svádí dohromady světové hvězdy, začínající amatéry a tisíce bláznivých snookerových fanoušků. .
Stadhalle může přivítat 1600 diváků a je nacpaný k prasknutí jak fanouškové obsazují každé místečko, které najdou.
Jsou tu dvě haly se dvěma stoly a další s jedním stolem, všechny obklopené sedadly a všechny naplněné. (těch stolů je 6, ne 5 - pozn. webmastera)
Atmosféra je jako nikde jinde na snookeru. Je to uvolněnější, než na bodovaném turnaji, se slabším tlakem na profesionály, i když všichni jsou tu kvůli vítězství a možná více než to, chtějí předvést show pro davy.
Fanouškové se mohou volně střetávat s hráči, kteří jsou všichni pronásledování fanoušky kvůli podpisům a fotkám. Rod Lawler to komentoval slovy:"Po jednom zápase jsem byl požádán asi o 40 podpisů, to je víc, než když jsem hrál v Crucible."
Joe Swail téměř zboural halu, ale minul červenou když se pokoušel o maximální náběh. 139 bodů Shauna Murphyho je zatím nejvyšší break, ale každý z hráčů se snaží toto číslo porazit.
Spolu s hlavním turnajem jsou tu okrajové akce jako například World Speed Team Cup. Ten zahrnuje tříčlenné týmy z celého světa soutěžící ve třech rychlostních disciplínách. (5ti disciplínách - popíšu ve svém reportu - pozn. webmastera)
První z nich je "potom tolik koulí, kolik dokážeš" z balíku 10ti červených. Týmy se postaví k sousedícím stolům, doufejme nezastrašeni jedním rozhodčím v kiltu a druhým ve sportovních černých rukavicích!
Tony Drago, známý tím, že není u stolu pomalý, byl v poslední chvíli poražen holandským týmem, který tak vyřadil tým "Zbytek světa" složený z Draga, Rory McLeoda a Gerarda Greena, což Oranžové Armádě udělalo velkou radost.
Je to rychlé, je to zábavné a je to hodně legrační. Rozhodčí World Snookeru Jan Verhaas zkoušel neúspěšně udržet nějaký pořádek v tom zmatku, zatímco komentátor Eurosportu Rolf Kalf komentoval duel na mikrofonech spolu s Bernie Micklelitem - každý z nich jeden stůl.
Čtvrteční (páteční - pozn. webmastera) večer uvidí legendární "Players Party", kde se hráči uvolní, promíchají se s fanoušky, užijí si kapelu a grilování a asi více než pár piv!
Rozpis zápasů (H - hala, C - klub)
Česko-slovenské barvy budou hájit:
Lukáš Křenek
Eva Mašová
Eva Poskočilová
Jiří Blažek
Ján Kundrák
držte jim palce
Vsechny zapasy az na posledni Lukasuv skoncily 0-2, bohuzel ani Lukasova vyhra posledniho 2-0 ho nedostala dal, nez na 3. nepostupove misto ve skupine. Vice asi az po navratu, v hotelu je rozbity pocitac a na tuhle rychlozpravu jsem si pujcila notebook od majitele hotelu :-).
Chcete vidět v akci přední snookerové hráče? Chcete se vyfotit s úřadujícím mistrem světa Johnem Higginsem? Chcete se bavit 4 dny snookerem na té nejvyšší úrovni a chcete vidět, že i ti nejlepší z nejlepších se dokáží snookerem opravdu bavit? Věřím, že chcete, ale přece jen jet na Ostrovy je pro většinu z nás nemožné a nebo alespoň nesnadné. Jenže co když se hráči takových jmen jako Higgins, Doherty, Day, Holt, King, Selby, White, Trump, Ford, Cope, Bingham, Hawkins, McLeod, Murphy, Swail, Judge, Maguire ......... a další a další .... objeví hodinu od českých hranic? 3 hodiny od Prahy? Láká vás taková příležitost? Pak právě pro vás je tu Paul Hunter Classic, který se už tradičně odehrává ve Furthu u Norimberka. Přední světoví hráči se setkají s hráči z mnoha dalších zemí, mimo jiné i několika hráči z Čech (nemohu zapomenout na zápas Štěpána Zabloudila s Neilem Robertsonem a nebo Jindry Prchala s Jimmy Michiem :-D) a mohu vám slíbit, že budete mít velký problém, který z dostupných 6ti hracích stolů si v tu kterou chvíli vybrat. Pokud vás tahle slova nalákala, pak neváhejte, turnaj začíná 13. srpna a ještě pár lístků je volných (link nahoře). Myslíte si, že hráči budou ze všech stran hlídáni bodyguardy? Nebudou, naopak se v civilu budou po svých zápasech potulovat po hale s vámi a možná vedle nich budete sedět v hledišti a fandit jejich kolegům spolu s nimi, tak co, jedete? :-) Já ano, už potřetí si nenechám tuhle příležitost ujít.