The Sunday Times
13. února, 2005
Co bys dělal, kdyby ses nestal snookerovým hráčem?
Někdy by mě zajímalo, jestli jsem si neměl vybrat víc fyzický sport jako je třeba tenis, squash nebo fotbal. Vypadalo to, že jsem dobrý ve všech sportech, co jsme hráli ve škole. Jeden z mých kámošů se mnou odmítl hrát tenis, protože jsem mu pokaždé vrátil míček přesně do rohu.
Lituješ něčeho ve sportu?
V mém životě byla období, kdy jsem nebyl tak psychicky vyrovnaný, jak jsem snad teď. Zajímalo by mě, kde bych byl teď bez těchto problémů – vyhrál bych více světových titulů?
Jaké máš koníčky, co tě zajímá?
V minulosti jsem zkusil meditovat a poohlížel jsem se po různých náboženstvích jako islamismu a budhismu, protože jsem něco ve svém životě hledal. Učení budhismu mi pomáhá projít životem, ale žiju tak, jak chci. Teď dávám přednost nudnému životu v porovnání s předchozím životem na způsob „jeden z kámošů“. Namísto popíjení, chodím raději běhat.
Kromě snookeru, jaké máš cíle?
Zaběhnout si Londýnský Maraton – doufám, že pod 3 hodiny – a vyhrát pořad na BBC Superstars. Až skončím se snookerem, pochybuji, že bych ho znovu začal hrát, ani rekreačně.
Jaká je tvá oblíbená kniha a film?
Životopis Howarda Hughese a Troja s Bradem Pittem.
Jakou máš rád hudbu?
Cokoli od R’n’B k Philu Collinsovi. Jednou si mě v Němcku spletli se zpěvákem Oasis Liam Gallagherem. Jeden starší muž mě požádal o autogram a myslel si, že jsem ten zpěvák, než abych ho zklamal, tak jsem se mu radši do knihy podepsal jako „Liam“.
Jaká je tvoje nejoblíbenější sportovní vzpomínka?
Před pár lety, poté co jsem prohrál na Mistrovství světa v Sheffieldu, mi dal Prince Naseem Hamed svůj pás z mistrovství světa. Řekl: „Pro mě jsi pořád mistr světa!“ Ten pás je teď u mé mamky.