Smutný příběh halenky

Kdysi dávno jsem měla přítelkyni a naše přátelství trvalo mnoho let Někdy šla do mého domu a já také do jejího Jedly jsme spolu a ona mi dala chutné pokrmy A také jsem jí také nabídla dobré jídlo. Šly jsme společně na mnoho míst. Nakupovaly jsme spolu. Chodily jsme spolu ven na procházky, na kávu ... Jednoho dne jsme měly jít na párty. Šla jsem do jejího domu, aby nás udělala hezkými Zvykla si fénovat moje vlasy. Vešla jsem do jejího pokoje, aby mi ukázala, jaké oblečení si vezmeme. Chtěla pomoci vybrat něco hezkého. Když hledala oblečení ve své skříni, uviděla jsem, že má moji halenku. Nikdy jsem ji jí nepůjčila ... Ignoroval jsem to ... Vytáhla ale taštičku s make-upem. A ukázalo se, že ta taštička byla také moje. Měla jsem obojí ve svých skříních uložené. Byla nová. Nechtěla jsem ji použít a měla jsem ji v původním obalu a čekala jsem, až bude speciální chvíle k jejímu použití. Naštvala jsem se ... A tak jsem si jí nárokovala. A její odpověď byla ... Jsme přítelkyně, omlouvám se, viděla jsem, že jsi to nepoužívala, a vzala jsem to, abych to použila sama. Protože věci nepatří majiteli, ale tomu, kdo je potřebuje! V tu chvíli naše přátelství skončilo! Protože se domnívám, že bych neměla sdílet přátelství s lidmi, kteří využívají mojí důvěry. Prosila mě ... A řekla mi, že je to jenom taštička a že mi vše může zaplatit. Řekla jsem jí, že si tu taštičku může nechat! A halenku taky! A všechno, co mě kdy předtím ukradla.
Nech si to všechno! Všechno, co jsi mi kdy ukradla Ale už nebudeme nikdy přátelé!
A to jsem také splnila! Zpočátku bylo těžké ji opustit ... protože mám málo přátel a považovala jsem ji za svou sestru. Ale udělala jsem, co jsem řekla. Na její zprávy jsem už nikdy neodpověděla. Neodpovídala jsem ani na její hovory, nevyzvedla jsem si od ní žádné balíčky a neotevřela jsem jsem jí už nikdy dveře svého domu. Už nikdy víc! Uplynuly 3 roky.. A ona mi stále píše. Já ji ale stále na nic neodpovídám...