KRÁTKÝ   POHLED   DO   DĚJIN   HASIČSTVÍ

  

Požárům se snažili lidé čelit odjakživa. Již koncem 18. století se objevovaly snahy o požární prevenci. Josef II. vydal r. 1785 všeobecný hasicí řád, z něhož pak vycházela řada dalších nařízení. Zakazovala se stavba dřevěných komínů, které byly snad nejčastější příčinou požárů. Počátkem 19. století se v různých dekretech, zvláště pak ve stavebním řádu z r. 1833, přistupuje k omezování, ba přímo k zákazům dřevěných  novostaveb.

Ve městech bylo nebezpečí požárů větší než na vesnicích vzhledem k hustotě domů, proto tam byla hasičská činnost dříve organizována. První placený hasičský sbor vznikl   v 18. století v Paříži, v Praze pak v roce 1853. V polovině 19. století se začaly zakládat dobrovolné hasičské sbory. První český sbor byl vytvořen r. 1864 ve Velvarech. A v roce 1891 bylo v Čechách již 3780 hasičských spolků. Tento rozvoj byl urychlen několika zákony, vydanými v roce 1876.

Obecní výbor pro každou uzavřenou osadu, která čítala alespoň 20 domů, měl za povinnost vydat hasební řád. V každé osadě, kde je přinejmenším 50 obytných stavení, měl starosta pečovat o zřízení dobrovolného sboru hasičského, případně na obecní útraty obstarat výzbroj a výstroj.

 

Z HISTORIE NAŠEHO SBORU

    Vzhledem k tomu, že v okolních obcích docházelo k dosti častým požárům, rozhodlo se obecní zastupitelstvo obce Ráječka zakoupit ruční stříkačku, a to v srpnu  r. 1894. Tato stříkačka byla uskladněna u p. Svobody na mlatě. Stříkačka byla, ale nebyla vycvičená a vyškolená obsluha, která by v případě vzniku požáru mohla chránit majetky a životy občanů obce.

O založení hasičského sboru se mluvilo několik let, až počátkem r. 1899 se sešlo několik občanů, kteří připravili stanovy hasičského sboru a dne 15. května 1899 se sešel zřizovací výbor složený z pánů:

František Svoboda- hostinský v Ráječku,

Rudolf Ferebauer- učitel v Ráječku

František Kovář- nadučitel v Ráječku

František Skoták-syn rolníka v Ráječku, kteří po projednání návrhu stanov a jejich schválení je předali obecnímu zastupitelstvu a toto je zaslalo na Císařské a královské   místodržitelství v Brně, kde byly označeny pořadovým číslem, schváleny a odeslány zpět do obce Ráječka. Tímto aktem byl založen „HASIČSKÝ  SBOR  V RÁJEČKU“.

Poté došlo k náboru členů do hasičského sboru. Ustavující schůze „Dobrovolné hasičské jednotky v Ráječku“ se konala v neděli dne 5. července r.1899 v pohostinství u pana Františka Svobody v Ráječku.

Sbor měl v samotném počátku celkem 24 členů a to mimo funkcionáře, kteří nebyli činnými členy sboru , ale měli být správním výborem.

Do výboru dostal sbor ruční stříkačku zakoupenou v roce 1894, dvě savice a 100m hadic v ceně 675 zlatých.

Do konce roku pak byla zakoupena výzbroj a výstroj pro nové členy v ceně

1.286 zlatých a 75 krejcarů.

V roce 1901 v září a říjnu bylo postaveno hasičské skladiště a všechna výstroj a výzbroj byla do skladiště přenesena.

V roce 1902 začala ve sboru krize, která vyvrcholila v roce 1904, kdy ze sboru vystupují zakládající členové a na jejich místa nastupují mladí.

Náčelníkem byl zvolen František Skoták, 1.podnáčelníkem Antonín Krejčíř, II.podnáčelníkem Vincenc Blažek.

Četařem lezců Adolf Stloukal a četařem u stříkčníků Jan Nečas.

V roce 1907 byla založena hasičská knihovna.

V roce 1911 došlo ke zhotovení vodní nádržky na potoce „Chrábek“ pro případ ohně v horní části obce. Statistika požárů v pozdější době ukázala, že  nádržka byla nutná.

Takto byl sbor veden až do první světové války. Mnoho členů muselo narukovat, a tak sbor v letech 1914-1918 existoval jen formálně.

Pět činných bratří položilo životy a sice:

Jan Jakubec. František Skoták, Jan Nečas, František Růžička a František Nečas. A člen přispívající dlouholetý jednatel p. Karel Matuška.

30. června 1919 na své schůzi sbor zvolil ke své práci následující členy:

Jan Buš- předseda, Jan Nečas-místopředseda, Alois Musil- pokladník, Karel Kučera- jednatel, František Skoták- velitel. Sbor měl 17 členů.

V roce 1924 docházelo k častým požárům a v roce 1925 byla zakoupena motorová      stříkačka kombinovaná.

V tomto roce byla vykopána a vydlážděna požární nádrž na návsi před hasičským domem.

20. září byla vysvěcena pož. stříkačka a pož.. nádrž předána veřejnosti.

Doba až do druhé světové války byla léta rozkvětu hasičstva, avšak získáváni peněžních částek bylo závislé na tom, kolik jim poskytl obecní výbor, kolik získali od občanů, a to tím, že nosili novoročenky, prodávali vstupenky na ples, zábavy, pořádali divadla, martinské hody a dožinky.

Období druhé světové války zaznamenalo opět stagnaci, zákaz organizování a sdružování se podepsalo i na činnosti sboru dobrovolných hasičů.

V roce 1946 zakoupena požární stříkačka PS8 vysvěcení .

V roce 1947 pak byla provedena nástavba požární zbrojnice. V nástavbě byl národní výbor a dole požární zbrojnice,jak je dodnes.

Velkou událostí bylo také v r. 1947 založení družstva žen. Bylo to první družstvo v okrese        Blansko. První velitelkou byla dlouho Drahuška Musilová.

V roce 1947 zakoupeno vozidlo Praga, na které bylo vypůjčeno od členů 42 000 Kč. V roce 1948 na přední část namontováno požární čerpadlo.

Ukázka tvoření přívodního, dopravního a útočného vedení při oslavách ve Spešově „ Na bahnech“ rok 1953.

V roce 1954 došlo k výměně vozidla za vozidlo PRAGA RN a byla také předána dvoukolová stříkačka   DS 16, která se zavěšovala za vozidlo.Celostátní soutěž požárních družstev 18. května 1955 na hřišti v Ráječku.

12. září 1956 tragicky zahynul dlouholetý funkcionář sboru požární ochrany v Ráječku  METEK MARTINEK.

Družstvo mužů v době největší slávy pod vedením s. Arnošta Němce.

Rok 1963 ustaveno družstvo žaček, 1 kolo celostátní soutěže bylo v roce 1964 v Ráječku na hřišti TJ Sokol žačky se umístili na 2 místě.

Dále probíhali pravidelné výborové schůze, na kterých se projednávali úkoly, které je třeba plnit. Soutěže, cvičení zajišťování žňových hlídek, kde se zapojovali i mladí hasiči. V roce 1968 se poprvé uskutečnily oslavy 1. máje na hřišti TJ SOKOL Ráječko a také se zúčastnili členové požárního sboru.

V roce 1968 byla provedena výměna motoru u motorové stříkačky DS 16.

V roce 1969 byl za předsedy navržen p. Klíma Josef a velitelem se stal Eduard Hanák. Byl také vydán nový „Jednací řád“ a „Stejnokrojový předpis“ a přejmenování na „Český svaz požární ochrany“.

V roce 1972 byl na ustavující schůzi do funkce předsedy zvolen Arnošt Němec a pan Klíma Josef místostarostem.Jan Filouš strojníkem.

V roce 1974 se sbor potýká s nedostatkem mládeže, a tak nebyli přihlášeni do  celostátní soutěže „PLAMEN“.

Někteří členové svazu požární ochrany v Ráječku se zúčastňovali dárcovství krve.

V roce 1976 je do čela organizace znovu zvolen předsedou p. Klíma Josef.

Družstvo požárního sboru Ráječko.

Na ustavující schůzi 21. ledna 1978 byl za předsedy zvolen p. Zdeněk Svoboda a p. Josef Tesař jednatel a místopředseda p. Klíma Josef.

V roce 1979 opět založeno družstvo mladých požárníků, což je velmi kladně hodnoceno od místního národního výboru, národní fronty, ale také od zástupce Veřejného požárního útvaru Blansko p. Šuly.

13. června 1984 kolem 11. hodiny

Požár pila Rájec-Jestřebí, kterého se zúčastnili i naši členové zásahového družstva.

V roce 1984 je zvolen p. Menšík Zdeněk za člena   Okresní revizní   komise OV SPO Blansko.

V roce 1985 vyhrálo naše družstvo soutěž o putovní pohár Místního národního výboru Ráječko.

V roce 1986 získal sbor požární ochrany Ráječko smluvně na 20 roků užívání bezplatně prostor u potoka směr k řece. Byly provedeny terénní úpravy a zasetí trávy. Prostoru je doposud užíváno k soutěžím a cvičení sboru.

1986- 1. letní tábor mladých hasičů- pod vedením Hrachovina M. a Menšík Z. St. (Pocheň)

V roce 1990 došlo ke zrušení Krajských výboru ČSPO. V témže roce naši dorostenci i  dorostenky po vítězství v okresním kole postoupili do oblastního kola, které se konalo v Břeclavě.

                                                                                                                        14.10. 1992

Schválil výbor zakoupení motorové stříkačky PPS 8 z ČSAD Zlín.

Cena této stříkačky byla 7000 Kč s DPH.

24. dubna 1993 při provádění sběru žel. Šrotu  v naší obci byl vyhlášen ve 13.15 hod. požární poplach a většina našich členů musela odjet na lesní požár v Petrovicích. Ze zásahu se navrátili   mezi 20. až 21. hod.

V roce 1994 byl sborem dobrovolných hasičů vyměněn motor  u PS 12 za motor 1500cm3 v ceně 12 375 Kč.

Dále byla provedena přestavba Avie 30  zakoupené obecním úřadem za stávající auto Robur.

Za přestavbu zaplatil sbor 12 026 Kč.

V roce 1995-1998 byly ve spolupráci s Českým svazem žen mimo jinou činnost uspořádány zájezdy do vinných sklepů.

Několik roků se uskutečnil také s českým červeným křížem a  ČSŽ masopustní průvod  obcí.

V roce 1997 naši obec postihly povodně, několik  našich členů zásahové jednotky drželo pohotovost a pomáhali občanům odčerpávat vodu ze zatopených sklepů a odstraňovali zátarasy na rozbouřeném potoce.

1. září 1998  úmrtí dlouholetého předsedy a starosty SDH Ráječko  p. Svobody Zdeňka.

V prosinci 1998 mimořádné volby na valné hromadě, do vedení  Sboru zvolen p. Menšík Zdeněk st.

5.a 6. července 1999 oslavy 100. výročí založení sboru v obci Ráječko.

Rok 2000 až r. 2003 pořádány sběry žel. šrotu, soutěže o putovní pohár obce Ráječko, námětové cvičení okrsku, soutěže mladých hasičů  okrskové i okresní. – album fotografie

Mladí hasiči se každý rok zúčastňují letního tábora pod vedením vedoucího mládeže p. Hrachoviny ve spolupráci s p. Jaroslavem Martinkem a s pí. Leonou Martinkovou.

26. 5. 2003  v odpoledních hodinách postihl přívalový déšť obce Petrovice a Karolín a po zvednutí hladiny rybníka Fentajchu došlo k zatopení části Ráječka a závodu Celestika.

Hasiči bez ohledu na čas odpracovali nespočet hodin při odstraňování následků této pro obec nenadálé živelné pohromy.

V roce 2004 oslavil náš sbor dne 4. července 105. výročí založení sboru v obci Ráječko. K tomuto výročí nechala obec Ráječko zhotovit historický prapor sboru dobrovolných hasičů.

V tento den bylo také předáno sboru nejvyšší vyznamenání „Čestný prapor SH ČMS“ za naši dlouholetou dobrou práci ve sdružení dobrovolných hasičů .

Úkolem naší organizace je chránit životy a majetek občanů při požárech a živelných pohromách, vychovávat mládež a vést je k poznání, že hasiči pomáhají bez ohledu na čas tam kde je to zapotřebí.