Zámek Veltrusy je významné dílo vrcholného barokního umění z počátku 18. století (cca 1706-1712) v půdorysu ondřejského kříže s čestným dvorem, který uzavírají alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních období. Stavitelem byl Václav Antonín Chotek (1674-1754), místodržící v Čechách, ve své době jediný žijící příslušník tohoto starého českého rytířského rodu, od roku 1702 svobodný pán, 1723 hrabě Českého království a od roku 1745 říšský hrabě. Zámek byl postaven na panství Veltrusy-Jeviněves, které přinesla V. A. Chotkovi do manželství jeho žena Terezie Marie ze Scheidlerů. Projektantem byl zjištěn (teprve nedávno) G. B. Alliprandi. Předlohou veltruskému zámku byl zahradní palác hraběte Althana v Rossenau u Vídně. Po roce 1750 došlo k rozšíření bočních křídel o dvojnásobek jejich délky. Klasicistními úpravami prošel zámek po roce 1804. Kuželová střecha byla nahrazena kopulí a zanikly barokní fasády, které byly rehabilitovány až koncem 20. století. |
Zámek byl do roku 1945 v majetku jediného rodu, hrabat Chotků z Chotkova a Vojnína. Zásluha tato jest připsána hraběti Rudolfu Chotkovi (1706-1771), kterýžto syn V. A. Chotka, ministr financí a nejvyšší kancléř, vyhlásil na panství tzv. Fideikomis (nedělitelnost majetku). Sám byl velkým zvelebitelem veltruského panství, stejně jako Jan Rudolf Chotek (1749-1824), syn jeho bratra Jana Karla, ministr financí, činný i v dalších úřadech. Za jeho života se stalo zámecké panství nejkrásnějším areálem svého druhu v českých zemích. Zároveň vybudoval, na dalším chotkovském panství Nové Dvory, jedinečný empirový zámek Kačina. Významný rod barokního období a poloviny 19. století potkal během průmyslové revoluce a na přelomu 20. století úpadek a vyvrcholil za německé okupace, kdy na zámku sídlilo středisko tzv. Lebensbornu. Po válce odešli Chotkové do Německa, kde v 70-tých letech vymřeli po meči. V zámeckých a parkových prostorách se uskutečnil v roce 1754 první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. |