Horní menu

Johann Bernhard Fischer z Erlachu

Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656-1723), dvorní architekt tří císařů a prince Evžena Savojského. Patřil mezi nejvlivnější rakouské architekty vrcholně barokního období, jehož význam zasáhl a nasměroval celou střední Evropu. V roce 1696 povýšen do šlechtického stavu. Jeho práce ovlivnily, především prostřednictvím G. B. Alliprandiho (mimo jiné jeho nerealizované dílo zahradního paláce pro knížete Liechtensteina ve Vídni, mělo vliv na Alliprandiho návrh na zámek v Liblicích), vývoj architektury v zemích Koruny české a tvorbu původně zámeckého letohrádku ve Veltrusích. Fischer z Erlachu se stal, mimo jiné, hlavním propagátorem nových architektonických tvarů staveb, kde se do popředí dostává ústřední válcové jádro na půdorysu kruhu či oválu, ze kterého vystupují boční křídla. Jeho dílo spojuje tradice římského baroka s francouzskými klasicizujícími tendencemi, což značně dokazuje stavba císařského zámku Schönbrunn ve Vídni. Byl uznáván také jako medailér, dekoratér, sochař, kreslíř a teoretik umění. Jeho díla můžeme spatřit nejen ve Vídni, Salcburku či Praze (nejvýznamněji palác Clam-Gallase), ale také ve Vranově nad Dyjí (Sál předků, kaple, konírny), Jaroměřicích nad Rokytnou (zámek) a Lednici (čestný dvůr, konírny). Další jeho stavby: zámeček Neuwaldegg, zámek Engelhartstetten (Niederweiden)...